Blesky ročně zabijí zhruba 24 tisíc lidí. Lidské tělo je totiž dobrým vodičem elektřiny. Přesto lze zásah bleskem přežít, o čemž svědčí výpovědi mnohých lidí, kteří zásah bleskem zažili. Někteří vypovídali, že bylo jejichž štěstím, že je blesk „uhodil“ do nohy a nikoliv do rukou i další zkušenosti.
Co se stane s lidským tělem
Naše tělo se skládá z atomů, které dobře přenášejí elektrony. Zásah bleskem se o zásahu běžným elektrickým proudem liší. V první řadě generuje elektrické napětí o síle 300 tisíc voltů. Zásah je také podstatně kratší a většinou zasáhne člověka do hlavy nebo ramenou. Navíc blesk zahřeje okolní vzduch na teplotu cca 28 tisíc stupňů Celsia, což způsobí okamžité popáleniny III. stupně. Ještě horší je, když držíte kovový předmět. Důsledkem úderu blesku je zástava srdce, případně jeho trvalé poškození. Pokud náhodou člověk úder přežije, dostaví se další zdravotní komplikace jako je srdeční arytmie, poškození myokardu a plicní edém. Pokud vás tedy blesk nezabije, může vám způsobit zdravotní problémy. Samozřejmostí bývá ztráta vědomí, v horším případě poškození mozku (ztráta paměti, změna osobnosti, poruchy spánku a učení a další).
Jak se chránit před bleskem
Existuje jediná rada, když se blíží bouřka. Prostě se ihned ukrýt do bezpečí. Někdy ovšem takovou možnost nemáme a proto je dobré znát některá pravidla:
- blesk jde po cestě, na které má nejlepší vodivost. Proto nezasáhne nejvyšší místo v krajině, ale místo s největší vodivostí
- za bouřky nestůjte u otevřeného okna
- nejbezpečnější je sedět v uzavřeném autě, které funguje na principu Faradayovy klece, kdy je člověk obklopen vodičem. Pří nárazu blesku náboj uvnitř auta vyrovná náboj, který je vně vozu
- v krajině je nejlepší vyhledat nejnižší polohu, například údolíčko. Také je dobré zaujmout polohu, aby se člověk co nejméně dotýkal země
- vodáci by se měli ihned dostat na břeh
- táborníci ve stanu jsou ohroženi více než člověk v autě, jelikož stan je izolant, ne vodič.
