Ve dvaceti mě napadlo, že bych mohl podnikat. Byl to zajímavej nápad, ale vůbec jsem nevěděl v čem podnikat a jak začít. Prostě jsem chtěl vydělávat co nejvíc peněz, bez toho abych něco dělal, nebo se něco naučil. Vždycky, když jsem něco neuměl nebo jsem něco nevěděl, tak jsem si to prostě vygooglil. Tak jsem si vygooglil jak začít podnikat. Našel jsem různé všeobecné rady, ale nepomohlo mi to v tom vybrat si odvětví, ve kterém bych chtěl podnikat.

Po pár dnech a týdnech prokrastinace a podpoře z úřadu práce mě konečně něco napadlo! Založil jsem si E-shop s náhradními díly na auta. Za pár dní jsem dal dohromady plán a všechno okolo toho potřebný. Zažádal jsem si v bance o půjčku, kterou mi s odřenýma ušima dali. Měl jsem štěstí, že můj kamárad je ajťák a stránky mi udělal za pár kaček. Sklad jsem si udělal v naší garáži. Rodiče s tím nejdřív vůbec nesouhlasili, ale pak jsem je nějak přemluvil. Díly jsem kupoval různě po bazarech s vizí, že je prodám dráž. Taky jsem se občas nachomýtnul na nějakém tom vrakovišti.

Business ze začátku vůbec nešel. V této fázi jsem se rozhodl, že je můj obchod potřeba zviditelnit. Nechal jsem to zase na mým kamárádovi ajťákovi. Po pár dnech začli přicházet objednávky. Faktury online se stali mým novým přítelem. Jednu chvilku jsem posílal díly jako o život, ale pak se něco stalo. Nevím jak je to možné, ale celé dva měsíce nepřišla ani jedna objednávka. Musel jsem to prostě skončit.

Nakonec se vším všudy jsem byl v mínusu jenom pár tisíc. Sice jsem nic moc nevydělal, ale zase jsem tolik neprodělal. Hlavní je to, že jsem získal nějaké velice cenné zkušenosti. Kdybych měl nékdy zase začít podnikat, tak už mám nějaké zkušenosti a nebudu si muset procházet fází, ve které se vše musím učit.